Minulý rok patřil kryptoměnám, přinese 2018 dobu blockchainovou?

Blockchain

Uplynulý rok byl bez diskuze momentem kryptoměn a stačila k tomu tak nepatrná rozbuška, jako je přehoupnutí se ceny Bitcoinu nad 1000 dolarů. Rok trvající mediální šílenství a spekulativní horečka následně udělaly své a tržní kapitalizace kryptoměn narostla během roku z méně jak 60 na 740 miliard dolarů.

Kryptoměny díky tomu k sobě přitáhly pozornost nejen spekulantů, ale také bankéřů, států (daně, AML/KYC), nadnárodních regulačních orgánů. Jenže spekulace nejsou to, co by vytvářelo užitnou hodnotu kryptoměn. Ty jsou ve skutečnosti hlavně palivo pro fascinující technologii jménem blockchain, přesněji hlavně pro decentralizovaný veřejný blockchain, o privátních DLT toho zatím zase tolik nevíme, teprve se totiž rodí. Blockchain a kryptoměny jsou zkrátka spojené nádoby. Přesto, že blockchain v uplynulém roce zůstával nejzneužívanějším IT termínem, ve stínu kryptošílenství připomínal trochu popelku, která na svůj moment slávy teprve čeká. Přijde tento moment letos?

Blockchain v roce 2017 jako ukazatel dalšího vývoje

Blockchain si již prošel fází skepse (v roce 2016 banky prohlašovaly, že blockchain nemá praktické využití) i nekritického komunitního nadšení (90 % blockchainových projektů na Githubu bylo koncem roku 2017 bez vývoje – takříkajíc po smrti) a nastává fáze pomalé zdravé adopce byznysem. Ta pro změnu nastává v mnohem větším měřítku, než by se mohlo na první pohled zdát. Velmi rychle roste zejména popularita DAAP (decentralizovaných aplikací), což je jeden ze způsobů jak využít blockchain k něčemu jinému, než jsou spekulace na budoucí cenu jednotlivých digitálních tokenů. Nejčastěji využívanou platformou pro DAAP jsou smart kontrakty kryptoměny Ethereum. Tato platforma loni získala velký nárůst legitimity i díky podpoře takových gigantů jako je Microsoft či JP Morgan.

Za zmínku stojí ale také další projekty, o kterých se v krypto sféře zase tolik nemluví. Pěkným příkladem je třeba blockchain aliance založená nejstarší nizozemskou pojišťovnou a majetkovou společností NN Group či společný projekt hudebních společností pro sběr dat ASCAP, SACEM a PRS, které budují ambiciózním partnerství založené opět právě na blockchainové technologii. SWIFT pro změnu loni zahájil spolupráci s Hyperledgerem a IBM Watson a FDA zase společně pracují na řešení, jak pomocí blockchainu zabezpečit uložení a výměnu citlivých pacientských dat. Bankovní konsorcium R3 sdružující 43 bank představilo první hotový koncept distributed ledgeru se závislým konsenzem. Národní banka Abú Dhabí začala díky technologii amerického startupu Ripple poskytovat mezinárodní platby v reálném čase. To je přitom jen neúplný výčet událostí, které se okolo blockchainového byznysu loni odehrávaly. A letošní rok by měl podobných novinek přinést mnohem více.

Co vlastně blockchain umožňuje

Blockchain je velmi zjednodušeně veřejný a decentralizovaný záznam transakcí, který je sdílen prostřednictvím společného konsensu mezi všechny participanty sítě. K čemu je to dobré? Pokud si vezmeme za příklad třeba Bitcoin, pak může blockchain sloužit k více jak 100 praktickým případům užití. Základní funkce jsou ale dvě:

1. Prokázat autenticitu a permanenci všech záznamů (transakcí) v blockchainu

2. Zabránit dvojitému utracení digitálního aktiva

Transakce v blockchainu nemusejí být nutně pouze finanční jak by se z nejčastějšího využívání kryptoměn mohlo zdát (data mohou reprezentovat prakticky cokoli), a tak jsou možnosti využití téměř nekonečně. Mezi výhody oproti tradičním databázím přitom patří například decentralizovaná a sdílená kontrola (využití při hlídaní autorských práv), nezkorumpovatelnost a nezměnitelnost jednou odsouhlasených záznamů, což je zase užitečné, například pokud jde o zápisy v katastru nemovitostí a umožnění důvěry v „trustless“ prostředí bez potřeby nějaké dohledové autority. Toho zase hojně využívá třeba fintech sféra. O konkrétních případech aplikací si ale povíme zase příště.

Karel Wolf

Karel Wolf

Related posts

Leave a Comment