Ruská centrální banka sdělila podnikům, že by měly používat „řešení s více možnostmi“, včetně kryptoměn a dalších digitálních aktiv, k usnadnění plateb se zahraničními partnery, aby čelily západním sankcím uvaleným kvůli konfliktu na Ukrajině.
Vzkvétající obchod Ruska s Čínou, Indií, Spojenými arabskými emiráty, Tureckem a dalšími zeměmi, které neuvalily sankce, utrpěl v posledních několika týdnech velké rány.
Nedávné západní sankce se zaměřily na hlavní ruské finanční instituce, včetně moskevské burzy cenných papírů a ruské domácí alternativy ke globálnímu platebnímu systému SWIFT.
Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullina připustila, že problémy s platbami jsou jednou z klíčových výzev pro ruskou ekonomiku.
„Nové finanční technologie vytvářejí příležitosti pro schémata, která dříve neexistovala. To je důvod, proč jsme zmírnili náš postoj k používání kryptoměn v mezinárodních platbách a umožnili použití digitálních aktiv v takových platbách,“ řekla Nabiullina na finanční konferenci v Petrohradě.
„Diskutuje se o různých alternativách. Podniky se staly velmi flexibilními, velmi podnikavými. Najdou způsoby, jak to vyřešit, a často se o ně s námi ani nepodělí,“ řekla.
Nabiullina uvedla, že obchodní partneři Ruska v různých zemích jsou pod „obrovským tlakem“, ale dodala, že se postupně objeví nový globální platební systém, který nebude zahrnovat západní instituce, protože mnoho zemí se cítí zranitelných při používání pouze jednoho mezinárodního platebního systému bez alternativ.
Nabiullina uvedla, že Rusko a další země ze skupiny zemí BRICS diskutují o platebním systému BRICS Bridge, který by byl navržen tak, aby překlenul finanční systémy členských zemí.
Dodala však, že diskuse jsou obtížné a že vytvoření takového systému bude nějakou dobu trvat.
Andrej Kostin, šéf druhého největšího ruského poskytovatele půjček VTB, na jehož pobočku v Šanghaji byly nedávno uvaleny sankce a který seděl po boku Nabiulliny, řekl, že jakékoli informace o mechanismech usnadňujících mezinárodní platby by měly být ze zákona považovány za „státní tajemství“ kvůli jejich citlivosti.
„Vidím velmi dobře, že právě teď někde na americké ambasádě sedí druhý tajemník a zapisuje každé naše veřejné prohlášení. Možná tu dokonce sedí. Ať už podnikneme jakékoliv kroky, vidíme, že reakce (ze západních zemí) je velmi rychlá,“ řekl.
Zdroj: euractiv.com
